Chyba značky: -> Textpattern Notice: Strana aktuality neobsahuje značku txp:article on line 474
Klíčové hnutí si klade za cíl vrátit do veřejného života možnost skutečného uplatnění jednotlivce a rozvoj místních společenství. Formy vzdělávání, kultury i pracovních nabídek by měly poskytovat prostor pro tvořivost, osobní rozvoj a vědomí duchovního rozměru lidské existence. Ve veřejném životě a při jeho správě by měly být složky společnosti (politická, ekonomická a kulturně-duchovní) oddělené a vzájemně spolupracující. Právě v prorůstání těchto tří složek do jednoho mocenského celku spočívá současná krize společnosti i politiky, a proto jejich samostatnost, kdy každá působí ze sebe a za sebe a vzájemně spolupracuje, je jediným možným východiskem. Nepůjde to samozřejmě najednou, ale je možné se k cíli přibližovat metodou postupných kroků už teď a tady.
Od valného shromáždění, které se konalo 2. října 2010, má Klíčové hnutí statutární orgány v tomoto složení:
předsedkyně:
Taťaňa Fischerová
místopředsedkyně:
Barbora Seifertová
členka předsednictva:
Emilie Roubíčková
členka předsednictva:
Monika Šatavová
členka revizní komise:
Regina Rösslerová
členka rozhodčí komise:
Veronika Farkašová
členka rozhodčí komise:
Lenka Randová
Výsledky komunálních voleb nás velmi potěšily. Koalice Změna pro Liberec jejíž součástí bylo Klíčové hnutí, získala 20.63 % hlasů, a vyhrála tak volby v Liberci. Pan Jan Korytář, lídr společné kandidátky, se stal primátorem a Změna pro Liberec sestavila koaliční vedení radnice. Gratulujeme a věříme, že budou mít vliv na dění v tomto městě, a že se tak ve spolupráci s dalšími stranami koalice začne uskutečňovat program, který dá lidem ve městě naději, že věci lze dělat zcela jinak a ve spolupráci s občany při správě věcí veřejných.
V Rokycanech získalo Klíčové hnutí čtyři zastupitele. I oni budou možná přinesou nějaký posun v rozhodování zastupitelů, i když nemají tolik hlasů, aby mohli zásadně změnit směr, přece mohou být příkladem ve způsobu jednání i ve vnášení nových akcentů do místní politiky.
V Osečné ani v Praze naši kandidáti neuspěli, snad příště, s vaší důvěrou a pomocí.
Klíčové hnutí nesestavuje v letošních komunálních volbách vlastní kandidátku, přesto se však podílí na vzniku dvou společných kandidátek a podporuje některé jedenotlivce na kandidátních listinách jiných stran a hnutí.
Pod jeho hlavičkou najdete kandidátku v Rokycanech kde kandidují pod jménem „Pro naše Rokycany- sdružení politického hnutí Klíčové hnutí a nezávislých kandidátů“ (odkaz zde: http://www.rlisty.eu/) a v Liberci v koalici Změna pro Liberec (odkaz zde: http://www.zmenaproliberec.cz/).
V Praze 1 kandiduje naše členka Rut Kolínská na kandidátce KDU-ČSL a na kandidátce Pražané pro Prahu rovněž v Praze 1 kandiduje Milan Smrž, člen hnutí Zelení, se kterým úzce spolupracujeme a který byl v květnových parlamentních volbách tohoto roku na druhém místě naší kandidátní listiny.
Oba jsou známí svými aktivitami v občanské společnosti, oba jsou vysoce mravné osobnosti, které už mají za sebou viditelné činy. Proto věříme, že se najde dost hlasů, které je podpoří tak, aby mohli k lepšímu ovlivňovat klima v komunální politice, kde je toho stejně zapotřebí, jako v politice parlamentní.
Ve městě Osečná kandiduje do městského zastupitelstva na sedmém místě kandidátky Sdružení nezávislých kandidátů a politického hnutí Starostové a nezávislí náš člen pan Aleš Roubíček, který již s prací v zastupitelstvu má zkušenost z volebního období 2002 – 2006 a spolu se svou manželkou dlouhodobě usiluje o kulturní a společenský rozvoj obce.
V senátních volbách letos žádného kandidáta nestavíme Podporujeme všechny mravní a osvědčené osobnosti nominované různými stranami, které v tuto chvíli budou pomáhat zastavit politiku vlády, namířenou proti sociálnímu smíru a ohrožující základní sociální pilíře ve společnosti. Věříme, že každý takovou osobnost ve svém volebním obvodu najde.
Klíčové hnutí podporuje iniciativu ProAlt. V dokumentech ke stažení je
k dispozici její základní prohlášení.
dokument stahujte
zde (formát rtf, 24 kB)
Klíčové hnutí zásadně nesouhlasí s navrhovanými škrty, které připravuje vláda, ani s reformami podle navrženého modelu. Škrty, které ohrozí nejslabší občany státu, zdravotně postižené, nemocné, sociálně slabé, ale i střední vrstvy, způsobí, že mnoho lidí nebude schopno dostát svým závazkům a financovat svoje základní potřeby. Ohrozí funkčnost mnoha oborů, zdravotnictví, bezpečnost, vědu i kulturu. Ohrozí budoucnost, protože vyrobí další množství sociálně slabých bez možnosti zapojení do společnosti.
Dnešní politika a odpovědní činitelé svými činy dále podporují fragmentaci společnosti, narušují solidaritu, na které společnost, má-li mít smysl, musí stát a připravují neblahou budoucnost. Proto je třeba hledat cesty, jak vládě v těchto krocích bránit. Nedostala mandát většiny společnosti na rozbití všech funkčních modelů a ani většina 118 hlasů ve sněmovně ji k tak zásadní proměně státu nedává právo.
Připravovaná důchodová reforma pouze odvede část prostředků do soukromých fondů, které je konečně budou moci svévolně investovat, a oslabí tak průběžný pilíř financování, který bude mít potíže dostát svým zákonným závazkům.
Klíčové hnutí navrhuje zcela jinou cestu, po které má společnost jít, a která je pro budoucnost nosná. Na našich stránkách jsou k dispozici materiály, které nabízejí nové pohledy na společnost i politiku. V těchto nabídkách vidíme naději.
Vítáme aktivity občanské společnosti jako je vznik občanského hnutí ProAlt, jehož prohlášení uveřejňujeme i na našich stránkách. Podporujeme akce odborářů a oceňujeme, že se všichni spojili a neobhajují jen své zájmy.
Věříme, že se naše společnost začne probouzet a aktivizovat, jako již několikrát v minulosti. K tomu nabízíme i naše programy a naši platformu ke spolupráci.
Klíčové hnutí děkuje všem přátelům, kteří mu ve volbách dali svůj hlas a nebo svou podporu vyjádřili jiným způsobem. Na naši adresu přišlo mnoho milých a povzbudivých dopisů z ostatních krajů, kde Klíčové hnutí svou kandidátku nepostavilo. Protože jsme neměli žádnou šanci dostat se v těchto volbách do širšího povědomí voličů, je zřejmé, že naše účast v nich byla jen otevřením tématu nutné hluboké společenské proměny, a veškerá získaná voličská podpora je tedy hlasem pro budoucnost. Naše hnutí zůstává zcela mimo pozornost medií. Není ani divu, změny, o které chceme usilovat, jistě nikdy nebudou vzbuzovat zájem současné moci, leda její odpor. Proto bylo nutné představit náš program v předvolební kampani. To se podařilo a je to pro nás nesmírně povzbuzující. Svědčí to o tom, že přemýšliví lidé se nespokojují se stávající nabídkou a hledají skutečnou změnu. Ti, kdo nám v Praze dali svůj hlas, nás svou důvěrou podpořili v našem úsilí pokračovat. Bez dalších aktivních lidí, ochotných vzít na sebe kousek odpovědnosti, to však nebude možné. Věříme na kontakt od člověka k člověku víc než na masivní a drahé kampaně. Proto je naše budoucnost i ve Vašich rukách. Pokud si přejete, aby Klíčové hnutí v příštích volbách kandidovalo i u vás, přidejte se. První kroky jsou za námi i s Vaší pomocí. Děkujeme.
Kandidátní listina pro volby do Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky konané ve dnech 28. a 29. 5. 2010
Volební kraj: Hlavní město Praha
Kandidáti:
Aktuální složení orgánů Klíčového hnutí:
předsednictvo
předsedkyně Táňa Fischerová
místopředsedkyně Barbora Seifertová
místopředseda Jaromír Hošek
člen předsednictva Milan Nosek
členka předsednictva Monika Šatavová
revizní komise
členka revizní komise Regina Rösslerová
rozhodčí komise
členka rozhodčí komise Eva Nosková
člen rozhodčí komise Jan Korál
Klíčové hnutí se rozhodlo v nadcházejících volbách kandidovat. Předcházela tomu diskuse o tom, zda se hnutí, které přináší základní systémové změny, má ucházet ve volbách o hlasy a tedy případně i o moc i tehdy, kdy ještě není jeho program v povědomí většího počtu lidí, a kdy zatím není ani dost těch, kteří by jeho programy mohli rozvíjet a uskutečňovat.
Rozhodli jsme se, že do voleb půjdeme, protože každý politický subjekt, který se o podporu veřejnosti uchází jí musí svoje vize představit. Na naší pražské kandidátce máme důvěryhodné a respektované lidi, kteří mají za sebou dlouholeté působení odborné i v občanské společnosti. Garantují náš program a stojí za ním vahou svých osobností. Takové kandidáty ani sympatizanty zatím nemáme v dalších volebních obvodech, abychom mohli sestavit více kandidátních listin.
Pražská kandidátka, která se skládá z členů Klíčového hnutí, členů hnutí Zelení a nestraníků v zipovém střídání mužů a žen, představuje jakýsi vzor toho, jak bychom si přáli, aby vypadaly naše kandidátky do budoucna po celé zemi. Na změny, jaké předsatvujeme, však nestačí desítka osobností. Potřebujeme, aby se lidé ve větších počtech začali zamýšlet nad idejemi, které nabízíme, a pokud je přijmou za své, aby se aktivně postavili do řady těch, kteří je začnou uskutečňovat, ať už na místě odborném, společenském nebo politickém.
Víme, že změnu můžeme začít prosazovat pouze společně. Neříkáme: věřte nám, zvolte nás a my to za Vás uděláme. Bez lidí aktivních a ochotných vzít na sebe kousek odpovědnosti se nemůže změnit nic.
V těchto volbách nemáme reálnou možnost něco začít měnit. Přesto jsou významné. Hlasy, které nám voliči věnují, nebudou ztracené. Budou znamenat velkou naději a příslib do budoucna. Bude to potvrzení, že lidé chtějí skutečnou proměnu společnosti a dostaneme-li významnější počet hlasů, bude to signál pro ostatní strany, že se něco děje a může to ovlivňovat i jejich postupnou proměnu.
Nežijeme pouze pro jedno volební období a v tomto starém systému není naděje, že by jakýkoli subjekt, který do něj vstupuje, mohl stávající korupční ekonomicko-politický kolos zastavit Vaše důvěra nám umožní mít spolu s Vámi větší vliv a slovo ve společnosti. Proto kandidujeme.
Lisabonská smlouva jistě není ideální. Problém však v našich očích
spočívá v přesně opačných argumentech než většiny jejích oponentů.
Za symptomatické považujeme už to, že Evropská unie vznikla původně jako
společenství uhlí a oceli, tj. jako společenství, ustanovené nikoli na
duchovních principech, ale na čistě obchodním pragmatismu. Teprve později
se její působení rozšířilo i na oblast lidských práv. Maastrichtská
smlouva vytvořila z EU hospodářskou a měnovou unii, založenou na
principech volného trhu. Lisabonská smlouva v tomto pojetí pokračuje a
podle některých analytiků „neotevírá možnost nové sociální a
ekonomické orientace po vytvoření vnitřního trhu.“ Další potíž
spočívá v tom, že nešvary, které sužují naší zemi, se praktikují
i v centrálních orgánech Evropské unie. I v ní mají lobbisté
přístup k politikům i poslancům a stejně jako na národní úrovni
prosazují velké a nadnárodní firmy svoje zájmy na úkor všech občanů
Evropy a jejich svobody. (Viz např. likvidaci kampeliček velkými bankami
prosazením požadavku neúnosně vysokého základního jmění, zápas
o smlouvu REACH – smlouva o sledování používání látek nebezpečných
pro životní prostředí a lidské zdraví, která skončila kompromisem,
vnucovaná důchodová reforma, atd.) Demokratické procesy jsou sice smlouvou
formálně zajištěné, ale v praxi sehnat milion hlasů z celé Evropské
unie, jako důvod pro změnu zákonů nebo zákonodárnou iniciativu není
snadné ani v elektronické podobě.
Tyto argumenty však z úst našich odpůrců Lisabonské smlouvy
nezaznívají. Právě naopak. Bojují proti Evropské unii s přáním
větší deregulace, prosazují Evropu bez barier, útočí na záchranné
sociální systémy, které umožňují alespoň přežít těm, kdo
v zápasech volného trhu mocných vypadli z kola. Bojují za národní
státy, nikoliv proto, aby centralizovanou moc vrátili zpět občanům, ale aby
zachovali nikým nekontrolovaná hřiště pro sebe a své kamarády. Prosazují
tedy vlastně svoje osobní zájmy, skryté pod nacionalistickými
požadavky.
Do této skupiny patří prezident Václav Klaus. Bez problému a uzardění
vypouští z láhve džina nacionalismu a starých nevyřešených vin a pod
požadavkem výjimky z Listiny práv a svobod oslabuje práva občanů České
republiky v EU.
Evropská unie nebude a nemůže být jiná a lepší, neoddělí-li se v ní tři oblasti sociální trojčlennosti, a neposílí-li se místní ekonomika a to tak, aby politika, ekonomika a duchovní život tvořily samostatné svéprávné a samosprávné části. Potom bude fungovat tak, jak má, místní společenství a regiony budou vzkvétat a nikdo si nebude klást otázky po jejím smyslu.
Otázka však je, jak toho dosáhnout. Je nutné, aby se začali spojovat občané, kteří si osvojili myšlenku sociální trojčlennosti a myšlenku lokální ekonomiky a sami začali vytvářet místní spolupracující společenství, která pak budou moci lépe ovlivňovat politické představitele, aby jim začali naslouchat. Dojde-li však k rozpadu Evropské unie nebo k jejímu rozdělení na dvou a tří rychlostní Evropu, bude pokračovat proces ovládání malých ekonomicky silnými subjekty mocnějších zemí a ovládání občanů politicko-ekonomickými nástroji. Je lépe prosazovat změny v rámci EU než připustit její rozpad. Aby se však začaly prosazovat nové pohledy a koncepce, museli by občané žádat tyto změny a v čele našeho státu by museli stát lidé s vizí, odhodláním, odvahou, kteří jsou si vědomi těchto výzev. Pak by srdce Evropy zase začalo tlouct a Evropská unie by naplňovala naděje, které do ní byly vloženy.