K prezidentským volbám

29. 1. 2018

V Bibli v Žalmech jsou verše „Viděl jsem bezbožného, zpupného v záři moci, šířícího se jako strom zelený s kořeny hlubokými. A odešel a stopy po něm není a hledal jsem ho, ale nenašel.“ Miloš Zeman prohlásil, že vítězství ve volbách je jeho poslední politické vítězství a prohra už nebude. M. Zeman bohužel nevnímá život z hlediska věčnosti jako Masaryk. Je známý výrok „O pravdě se nehlasuje, pravda je". M. Zeman dokázal o malý krůček vyhrát, ale nemůže zaručit, že dokončí svůj mandát.

Všichni jednou budeme stát v duchovních světech tváří tvář před svými činy. Tam vládne spravedlnost. Stavět na lži, urážkách a populismu může projít na zemi, ne však podle vyšších principů mravních. Zeman vzkázal „pražské kavárně“, tedy lidem s jiným pohledem na svět, že „teď, pokud nebude chtít pět let fňukat, bude muset zavřít ústa“ (v anglickém originále držet hubu). Výrok, který by slušel autokratickým vládcům, se kterými má tento člověk mnoho společného.

Před lety, v době panování V. Klause se mne výhružně zvýšeným hlasem otázala poslankyně ODS: „Je Václav Klaus vaším prezidentem nebo ne?“ Odpověděla jsem: „Ano, vstanu, když vejde do místnosti, ale moji úctu nikdy nezíská.“ Úcta k prezidentovi je něco zcela jiného. Jiří Stříbrný, politik první republiky prý pronesl, když byl zvolen E. Beneš, kterého neměl rád: „Byl zvolen Beneš, nezbývá, než se radovat.“

Byl zvolen Miloš Zeman. Neraduji se. Vím, že pro demokraty je to další zkouška. V době okupace v roce 1968 demonstrovalo na Rudém náměstí proti násilí pět lidí. Těch pět lidí bylo silnějších, než celý stranický aparát. Nejsme majiteli pravdy. Pravdu musí člověk celý život hledat a lásku v sobě vždy znovu oživovat. Ale hledat ji a bránit je naším celoživotním úkolem. Boží pravda a láska jednou zvítězí nad lží a nenávistí.

„A odešel a stopy po něm není a hledal jsem ho, ale nenašel.“

 

/Táňa Fischerová/


Český helsinský výbor