Nové vize

PRINCIPY KLÍČOVÉHO HNUTÍ V PRAXI: Lidská práva

18. 7. 2014

Náš program Klíčového hnutí je postaven na principu sociální trojčlennosti, to znamená oddělení ekonomiky, politiky a duchovně-kulturní oblasti do samostatných částí, které pracují podle vlastních principů a rozhodují o sobě samy, každá organizacemi, které si utvoří. Protože mnohým není jasné, o čem mluvíme, rozhodli jsme se dokumentovat nutnost tohoto nazírání na společnost a její principy na příkladech současných zákonů a událostí v naší společnosti.

 

LIDSKÁ PRÁVA

Poslední dobou se rozhořela diskuse o tom, zda se má obchodovat se zeměmi, které porušují lidská práva, jako je Čína a další země. Stávající praxe, které podléhají všichni politici světa, je dokladem toho, že ekonomická sféra ovládla politiku a deformuje ji zcela zásadním způsobem. Tím dochází nejenom k potvrzení nedemokratických praktik v těch zemích, kde vládnou autoritativní režimy, ale i k pádu demokracie v zemích, kde byl až dosud pojem lidská práva ctěn a uznáván.

Nikdo nebude podle sociální trojčlennosti bránit jednotlivým firmám, aby si samy nebo přes své svazy dojednávaly obchody s kým chtějí (pokud tím neporušují mezinárodní pravidla některých specifických odvětví). Nezdravé a zhoubné však je, pokud to za ně dojednávají politici, kteří mají dbát na zcela jiné věci. Na rovnost smluv a zákonů, nikoli na obchody ekonomické sféry. Právě toto zhoubné propojení a propletení ekonomických a politických zájmů vedlo ke světovým válkám a stále způsobuje nové a nové deformace ve fungování států i pád demokratických principů, protože už nevládnou politici, ale rozhodují za ně mocné ekonomické a finanční subjekty. Tím, že politici rezignovali na dobré zákony například ve sféře pracovní, daňové nebo sociální, přispěli valnou měrou k rozevírání sociálních nůžek mezi bohatými a chudými a dnes jezdí ve službách korporací dojednávat obchody s režimy, které nectí důstojnost člověka v žádné sféře a využívají levné pracovní síly, takže porušují rovnost před zákony. Toto farizejství politiků vede ke ztrátě pracovních míst ve vlastních zemích, snižování jejich úrovně ekonomické i celé společnosti a k potvrzování nemravných praktik zacházení s lidmi jako s podřadnou pracovní silou.

Proto je podbízení politiků ekonomickým zájmům vybraných skupin a s tím jejich rezignace na ochranu základních lidských práv neštěstím a nepochopením práce politika. Argument, že to takto dělají všichni, neobstojí. I kdyby to dělal celý svět a všichni jeho mocní, jestliže člověk dojde k názoru, že je to špatné, pak musí něco začít říkat a dělat. Konkurence, postavená na likvidaci slabších a úcty jednoho ke druhému je škodlivá a nakonec poškodí všechny.

Táňa Fischerová


Český helsinský výbor